Domácí násilí

ORFEUS se dlouhodobě zabývá pomoci osobám, které jsou ohroženy domácím násilím. Jeho činnost byla jednou z kapiček, která přispěla ke schválení zákona. Vzhledem k finanční situaci jsme již nemohli a stále nemůžeme udržovat azylové byty. Jejich specifika jsou ta, že nemohou být stabilně obsazena a tudíž nemohou si na sebe tzv. vydělat. Též že nemohou být veřejně uváděny a tím nelze na ně dostatečně upozornit pro případné sponzory a dárce, protože musí zůstat adresou utajené, aby mohly opravdu poskytovat bezpečný pobyt, azyl. Přesto, i když nemůžeme zajistit vlastní pobyt, tak můžeme v prvopočátcích poradit, poskytnout první kontakt a následně nasměrujeme na jiné organizace.

Třeba Vám pomůže i těch několik informací v tomto textu.

Zákon 135/2006 o ochraně před domácím násilím říká v článku 1, § 21a odst. 1 mj.: Lze-li na základě zjištěných skutečností [...] důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou, jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. A dále v odst. 2: Není-li ten, vůči komu směřuje opatření podle odstavce 1, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. V § 21 b odst. 1 se praví že souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje.

Termínem „domácí násilí " rozumíme násilí, páchané mezi jednotlivými členy rodiny, mezi partnery ( bývalými partnery), kteří spolu žijí ve společné domácnosti. Převážně se ho dopouští muži vůči ženám - vlastním manželkám, družkám, partnerkám. Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické (fackování, kopání, škrcení, bití, ohrožování zbraní), sexuální (použití síly nebo výhružky za účelem donutit vás k sexu nebo praktikám, které odmítáte), psychické ( zastrašování, ponižování, neodůvodněné obviňování, zabraňování spánku či odpírání potravy, izolace od příbuzných a přátel, vydírání např. vyhrožováním sebevraždou) či ekonomické (odpírání finančních prostředků na základní potřeby) násilí . Domácí násilí se objevuje u lidí všech úrovní vzdělání, sociální situace, tříd, ras, etnických skupin apod. Domácí násilí není pácháno v afektu, většinou se jedná o promyšlené činy, které mají za cíl získat moc a kontrolu nad partnerkou - partnerem. Nejsou také jednorázovým skutkem, ale mají charakter stále se opakujícího cyklu. Místem činu je soukromí, což má nesporný vliv na možnosti jeho řešení a formy pomoci jeho obětem.

Domácí násilí se nevyhýbá ani specifickým skupinám jako jsou děti (buď přímo nebo jenom tím, že jsou svědky násilí), zdravotně postižené osoby a senioři (většinou bývá důvodem majetek, peníze nebo byt). Oběťmi se však stávají i muži, kteří jsou vystaveni spíše psychickému nátlaku než fyzickému ohrožení (rozvodové tahanice o majetek, odpírání práva otce vidět se s dítětem).

Zájemci si mohou objednat Sborník: "Domácí násilí a zdravotně postižení". Objednat lze na sekretariátu ORFEUS - tel. 222 310 209. (do vyprodání zásob)

------------------------------------------------------------------------------------------------

Dne 31. května 2007 se v Brně, ve Velkém sále sídla Veřejného ochránce práv, konala pod záštitou 1. náměstkyně primátora RNDr. Barbory Javorové konference „Bílá místa v péči o oběti  domácího násilí (DN)". Organizátory konference byla občanská sdružení Liga lidských práv a Persefona (Poskytuje komplexní přímou pomoc obětem DN a právní a psychologickou pomoc obětem znásilnění a sexuálního zneužívání. Poskytuje služby jako je: psychologické a psycho-sociální poradenství, psychoterapii pro dospělé, krizovou intervenci, právní poradenství včetně sepsání právních podání, zprostředkování kontaktů na další odborníky, pomoc při hledání azylového ubytování a podobně. Sdružení lze kontaktovat pomocí e.mailu: domacinasili@persefona.cz, telefoniky v po-pá od 9.00 do 17.00 hodin na telefonním čísle: 545 245 996 nebo každý den od 8.00 do 22.00 na telefonním čísle: 737 834 345). Cílem dvouletého projektu v jehož rámci se konala, podporovaného z veřejných zdrojů Společného regionálního operačního programu EU a Krajského úřadu jihomoravského kraje, bylo upozornit na bílá místa v péči o oběti DN ve společnosti včetně zaměření na specifické ohrožení skupin, které jsou společenským systémem pomoci opomíjeny nebo marginalizovány.

V rámci konference bylo po úvodním vystoupení dr.Javorové předneseno sedm zásadních příspěvků:

  • První, přednesený zejména paní Mgr. Madlou Čechovou zo.s. Liga lidských práv (http://www.llp.cz/) obsahovalo charakteristiku pořádajících organizací, prezentaci projektu a zejména rozbor jeho výsledků. Účastníci konference obdrželi jako základní podklad písemný materiál, obsahující velmi podrobný rozbor právního rámce problematiky DN, forem praktické pomoci obětem DN a výsledky monitoringu DN vJihomoravském kraji. Vprvní části věnované právním aspektům byly komentovány příslušné ustanovení trestního zákona a trestního řádu, zákona o přestupcích, o policii ČR, o rodině, a o sociálně právní ochraně dětí. Připomenut byl i občanský zákoník, občanský soudní řád a řada dalších relevantních právních předpisů. Druhá část mimo jiné se věnovala sociálním službám obětem DN, interdisciplinárnímu přístupu a specifickým skupinám ohroženým DN. Jednou znich jsou i osoby se zdravotním postižením. Vtéto souvislosti se vuvedeném materiálu uvádí: Do jisté míry podobná specifika a projevy jako DN na seniorech ,á i DN na zdravotně postižených. Podle výzkumů americké provenience dochází kDN asi v5% případů zdravotně postižených. Ztěchto výzkumů rovněž vycházejí údaje o osobě pachatele násilí vůči zdravotně postiženým a jeho vztahu koběti. Pachatel DN, kdy obětí je handicapovaná osoba, je ve 37% současný nebo minulý manžel/ka, ve 28% neznámá osoba, v15% rodič, v10% sociální pracovník, ošetřovatel, v10% jiná osoba. Co se týče vztahu mezi pachatelem a obětí: 96% obětí znalo pachatele, 44% osoba pečující o oběť, 97% obětí bylo napadeno více než jednou. Specifika DN u zdravotně postižených spočívají zejména vtom, že oběť je odkázána na pachatele. Může se obávat, že snaha o zlepšení situace bude mít negativní dopad, buď vtom, že se bude agresor mstít nebo dojde ke změně pečovatele, což může často znamenat umístění do ústavu. Postižení dosahují na pomoc velmi těžce, či se o možnostech pomoci ani nemohou dozvědět. Tomu, co je na nich pácháno nerozumí (lidé smentálním postižením nemají možnost se přesně orientovat vrealitě).Vedle „klasických" forem DN jakými jsou fyzické, psychické, sexuální a další násilí se u zdravotně a mentálně postižených objevují i specifické forma týrání jako „zanedbávání druhou osobou", kdy se jedná o nedostatečnou péči ze strany druhé osoby (nedostatek výživy, kvalitní stravy, tekutin, péče o zevnějšek, čistotu a kvalitu šatů a prádla), „vlastní zanedbání", kdy je postižená osoba ponechána bez pomoci a péče. Vzhledem kčástečné či úplné závislosti postižených osob na pomoci někoho třetího je nutné vytvořit velmi přesný a citlivý způsob diagnostiky násilí u těchto osob. Systém by měl spočívat ve kvalitním vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí a zdravotnického personálu, kteří stěmito osobami přijdou mimo jejich pečovatele do styku. Mimo série citlivých a jasných otázek by se mělo jednat o dobré proškolení vmožných fyzických, emocionálních a kognitivních projevech a příznacích týrání. Na základu provedeného monitoringu vrámci Jihomoravského kraje, třetí část předloženého písemného materiálu, (359 dotazovaných) bylo zjištěno, že v 82 případech DN bylo podáno trestní oznámení (29%). Ztoho bylo 14% odloženo a 28% vyhodnoceno jako přestupek. V26% případů bylo zahájeno trestní stíhání a v7% podána obžaloba. Zhlediska výslednosti statistika ukázala, že v22% případů byl pachatel odsouzen. Předložená analýza předložila řadu dalších konkrétních čísel a grafů osvětlujících stav voblasti DN na sledovaném území.

  • Sotázkou domácího násilí jako celospolečenského problému vystoupila zástupkyně Ministerstva vnitra ČR PhDr. Geraldina Palovčíková, CSc, která přítomné seznámila svývojem přístupu společnosti kdané problematice a to zejména od vstupu ČR do Evropské unie.

  • Další z přednesených příspěvků byl věnován problematice DN u osob se zdravotním postižením. Na jeho přípravě se podíleli dlouhodobí konzultanti o.s. ORFEUS (http://www.orfeus-cr.cz/, e-mail: info@orfeus-cr.cz) MUDr. Jiří Mellan, JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc., MUDr. Jana Spilková a PhDr. Martina Venglářová. Ve společném vystoupení ho prezentovali MUDr. Mellan, vedoucí Specializované sexuologické poradny pro zdravotně postižené o.s. ORFEUS a JUDr. Mitlöhner, vedoucí katedry sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty Univerzity vHradci Králové a člen expertního týmu o.s. ORFEUS ustaveného křešení projektu HEFAISTOS.

Ve vystoupení zástupců o.s. ORFEUS  byl ve vztahu k ekonomické formě DN (patří k ní mimo jiné zadržování peněz) a vzhledem k přítomnosti zástupců pracujících s výše uvedenými skupinami obyvatel, připomenut projekt HEFAISTOS, jehož jsou také sledovanými cílovými skupinami. Tato forma využívající ekonomické závislosti oběti na agresorovi je zejména v době vysoké  nezaměstnanosti a to především u sociálně vyloučených skupin obyvatel ČR velmi stresující a ponižující. Pokud se oběť DN pokusí násilné prostředí opustit a pokusí se stát samostatnou potřebuje kromě útočiště pro sebe (případně děti), léčebného ošetření a terapie, sociální a duševní podpory i zajištění zaměstnání. Řešení tohoto problému u sociálně vyloučených skupin obyvatelstva ČR pomocí sociální ekonomiky a rozvoj sociálního podnikání je právě předmětem  výše uvedeného projektu.    

Při přípravě společného vystoupení o.s. ORFEUS na konferenci „Bílá místa v péči o oběti domácího násilí" byly posuzovány i některé kasuistiky. S jednou z nich vystoupila členka zpracovatelské skupiny - dlouholetá odborná konzultantka a pracovnice soukromého sexuologického centra GONA s.r.o. (Národní třída 25, Praha 1, tel. 221 085 288) MUDr. Jana Spilková: ... . Chtěla bych  upozornit i na pohled „ z druhé strany". Ubližování, zneužívání lidem s různým typem postižení je bohužel časté. Můj příspěvek však hovoří o problému matky postiženého chlapce. Jedná se o 16ti letého chlapce, který trpí vrozenou poruchou - degenerativním neuromuskulárním onemocněním a též o lehkou mentální retardaci. Pro tyto potíže navštěvoval po ukončení školní docházky stacionář. Jeho rodiče tvoří úplnou rodinu, starší sestra má již svoji vlastní rodinu. Péče matky se tedy soustředila na chlapce, ale rodiče přistupují přes všechny obtíže k postižení racionálně. Asi před rokem se začaly množit stížnosti na agresivní chování chlapce k vychovatelkám, posléze i doma k matce. Docházelo k vulgárnímu napadání, ale i k vyhrožování fyzickým  napadením. Matku několikráte uhodil. Matka se synem navštívili ordinaci, hlavním problémem chlapce se objevila „jeho sexualita". Scénář spočíval v tom, že se zamiloval do nějaké mladé vychovatelky nebyl schopen dodržet hranice, stupňoval své požadavky v dotecích, líbání, navrhoval svatbu - při odmítání reagoval agresivně. Personál si stěžoval matce, až ho ze zařízení vyloučili. Doma soustředil pozornost na okolní dívky, které se mu líbily, nezdrženlivě reagoval při procházce s matkou. Zamiloval se například do jedné televizní moderátorky, kterou opakovaně kontaktoval.

Při terapeutickém rozhovoru se dařilo dobře navázat kontakt, ale nutnost „dodržování hranic" bylo téma na delší dobu. Matka byla ochotna spolupracovat a to i v důležité oblasti sexuální výchovy. Dohodli jsme se i na určité medikaci. Pro další vývoj by byla vhodná pravidelná návštěva skupinové terapie, za účelem sexuální výchovy, porozumění projevům tělesných i sexuálních prožitků. Toto se však neuskutečnilo, protože rodiče nemohli chlapce pravidelně doprovázet na skupiny. V dalším průběhu se stupňovala únava i tlak otce, který se obával o zdraví ženy. Matka přiznala, že ji syn již několikrát fyzicky napadl. Odmítal užívat léky „aby se nerozzuřil" mu matka více povolovala. Rodiče začali hledat zařízení, které by jejich syna přijalo, což však bylo velmi obtížné. B jeho diagnoze nebyla sexuální úchylka, přesto jeho okolí jeho sexuální agresi vnímalo jako zásadní problém.

Chtěla bych tím poukázat na problematiku psychosociální nezralosti některých jedinců, kdy v kontextu s dalším postižením nastává otázka: „kam s nimi", když rodina nezvládá péči.      


  • Problematikou DN páchaného na seniorech se zabýval příspěvek Mgr. Petry Zimmelové ze zdravotně sociální fakultyJihočeské univerzity vČeských Budějovicích,

  • Situace vromských komunitách byla předmětem příspěvku Mgr. Ivany Šimíkové zo.s. DROM (http://www.drom.cz/, e-mail: drom@drom.cz). Ve svém vystoupení označila za příčiny DN kulturní odlišnosti (tradiční společenství - postavení muž a žena; dělba rolí - rozhodování a starost o domácnost; kolektivistický komunitní život - domácnost a široká rodina) a sociální charakteristiku (sociální vyloučenost - nevzdělanost, nezaměstnanost, chudoba; přeplněné domácnosti; množství neorganizovaného času; napětí mezi členy)

         

  • Posledním příspěvkem bylo vystoupení PhDr. Aleny Plškové zPolicejního prezídia ČR věnované problematice dětí jako obětí a svědků DN.

Po jednotlivých příspěvcích vždy následovala krátká diskuse ve které přednášející odpovídali na dotazy účastníků.

Konferenci bylo přítomno na sedm desítek zástupců státní správy, samosprávy a nestátních neziskových organizací včetně zařízení poskytujících pomoc uvedeným specifickým cílovým skupinám. Vzhledem k účasti zástupkyně Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky měla konference i mezinárodní charakter.

Plný text příspěvku - JUDr. Miroslav Mitlöhner - (.pdf - velikost souboru 233kb)

Power - pointová prezentace - JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc. - (.ppt - velikost souboru 322kb)

Power - pointová prezentace - MUDr. Jiří Mellan - (.ppt - velikost souboru 237kb)

Power - pointová prezentace - Mgr. Petra Zimmelová - (.ppt - velikost souboru 140kb)

 

Etické a právní aspekty domácího násilí

Etické a právní aspekty domácího násilí byl název konference, která se konala dne 16. dubna 2008 v objektu společné výuky Univerzity v Hradci Králové. Zúčastnilo se jí na tři desítky duchovních, pastoračních asistentů, dobrovolníků charitativní práce, učitelů a studentů PdF UHK a pracovníků dalších organizací, které se problematikou domácího násilí ve své činnosti zabývají. Hlavním organizátorem tohoto pracovního setkání byla Diecézní rada Církve československé husitské spolu s katedrou sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové a naším občanským sdružením.

Jednání konference zahájil a řídil královehradecký biskup Církve československé husitské Mgr. Štěpán Klásek. Její program byl rozložen do dvou částí v jejichž úvodu zazněly základní příspěvky ThDr. Martina Chadimy, Th.D.  a JUDr. Miroslava Mitlöhnera CSc.

Etiketa2

Vystoupení JUDr. Mitlöhnera, CSc. v první části konference bylo věnováno zákonné úpravě a prevenci postihu domácího násilí. Přítomné v něm seznámil s hlavními zákonnými ustanoveními v této oblasti a na základě rozboru několika konkrétních případů naznačil jejich možnou aplikaci.

Přednáška ThDr. Chadimy, Th.D. uvozující téma druhé části konference byla nazvána Pomoc ohroženým: Hospodin zachraňuje před násilím. Její obsah byl zejména věnován historickému vývoji křesťanství a na několika názorných příkladech z jeho duchovní i učitelské praxe i etickým normám souvisejících s problematikou násilí, v daném případě zejména násilí domácího.

Na oba přednášející směřovala řada konkrétních dotazů a k oběma tématům probíhala bohatá diskuse ve které zazněly zkušenosti z konkrétní činnosti většiny účastníků konference ve svých mateřských organizacích.
                                                                          

Etiketa

O tom, že jde o velmi závažný celospolečenský problém, který je nezbytné řešit na všech úrovních a také na základě úzké spolupráce celé řady nejrůznějších státních i nestátních subjektů svědčí i skutečnost, že problematice domácího násilí byl ve stejný den  věnován i televizní diskusní pořad paní Jílkové na ČT 1.